Markeťák | Fotograf | Snílek
Jmenuji se Lukáš a jsem divnej. Tak by asi mohl začínat tento krátký článek Kdo jsem. Nebo ne? Cestopisy se píšou sami, ale vymyslet něco o sobě a nebo se třeba umět vychválit do nebe? To mi upřímně asi moc nejde. Zkusím se však představit a nastínit co mě k cestování a psaní blogu vlastně přivedlo.
Věřím, že to se mi podaří nenapsat jen nějaký planý žvást, který se dočtete snad úplně všude. Pokud jste však otevřeli i tuto stránku, asi víte, že mé cestopisy nejsou úplně klasickým cestopisem, ale spíše zápisky, které píše sám život. A život je vlastně strašně super!
Kde to začalo?
Začnu tedy tím co mi vlastně otevřelo svět a cestování. Je tomu už pár let, kdy jsem vyjel na Erasmus do slovinského Mariboru. Zde jsem potkal spousty zajímavých lidí. Cesta do Mariboru byla vlastně taky zajímavá. Představte si typického mainstreamového týpka, kterej hraje fotbal a jezdí tak jako na pláž.
Přesně tenhle člověk, já, se rozhodl, že když na Erasmus tak stylově a našel si dopravu z Prahy přes nějakou aplikaci, podobnou Bla Bla car a prostě to šel risknout s nějakým neznámým člověkem. A vyšlo to ! Bylo to fakt super a vlastně asi tím to všechno začalo a pokračovalo úžasným Erasmus životem v krásném slovinském městě.
Všichni dospělí byli dětmi,
ale málo kdo si to pamatuje.
– Antoine de Saint-Exupéry
První cesta
Jedna z mých prvních větších cest vedla do Kambodžy, kde jsem strávil tři týdny. Moji velkou výhodou je, že jsem po několika letech v korporátu, změnil práci a můžu jí dělat pouze od počítače. Všude tedy kam jezdím beru svůj notebook a většinou pár hodin denně spolu trávíme. Také mám svůj cestovatelský zápisník. Kdo mě zná, ví, že je červený a s Malým princem. To je má nejoblíbenější kniha, kterou si také v každé destinaci kupuju v místním jazyce.
Zpátky k práci jsem duší i tělem kreativní člověk, a tak mě kromě fotografie, živí i digitální marketing. Strašně rád říkám, že nedělám nic, ale to není tak úplně pravda, jen si svou práci rozvrhuji tak jak chci. Rád se s Vámi sejdu i na kávu a můžeme o tom, o životě nebo cestování pokecat a smát se, protože úsměv je to nejvíc nejlepší na každém člověku.
Co dál?
Co chystám v nejbližší době? V poslední době jsem na takové pomyslné cestě bez cíle, kdy se mi rozsypaly mé vzdušné zámky, které si rád stavím. Rozhodl jsem se tedy odletět neznámo kam minimálně na měsíc. 🙂 (edit. povedlo se a už vymýšlím kam dál) Po té bych rád absolvoval několik věcí z Wish listu jako je třeba cesta do Santiaga de Compostela nebo navštívit USA. Držte mi palce ať to vyjde!
Závěrem snad jen, že i když si život připravuje plno nástrah a strastí tak je vlastně strašně fajn. Zkuste se na ulici usmát na neznámého člověka a čekujte jeho reakci a nezapomeňte ani drsnej sever (Liberec) není tak drsnej jak se zdá a místy jsou tu skvělý a inspirující lidé!
